Pro ty, kteří mají zájem poznat dnes již skoro zaniklou Irštinu, zde uvádím několik ukázek:

Dobrý den

Dia dhuit!	Dobrý den! (adresováno jedné osobě, doslova "Bůh tobě")
[dýa gwit]
Dia dhaoibh!	Dobrý den! (adresováno skupině osob, doslova "Bůh vám")
[dýa jív]

Irské pozdravy oplývají odkazy na křesťanského Pána Boha, ale toho není třeba se lekat. Když někoho pozdravíte slovy "Bůh s tebou", ani zdaleka to neznamená, že jste náboženský fanatik. Tak se lidé prostě zdraví. Všimněte si, že slovo Dia (Bůh) se vždy píše s velkým D, i když nestojí na začátku věty. Stejně je tomu i se slovem Muire (Marie) v následující typické odpovědi:

Dia is Muire dhuit!	Dobrý den! (jedné osobě, doslova "Bůh a Marie tobě!")
[dýa is mwire gwit]
Dia is Muire dhaoibh!	Dobrý den! (skupině osob, doslova "Bůh a Marie vám!")
[dýa is mwire jív]

Ve slovech dhuit (tobě) a dhaoibh (vám) se můžete setkat i s pravopisem duit a daoibh. Obojí je v pořádku, záleží pouze na tom, co považujete za správné vy. (Tak je to v Irsku koneckonců se vším, ale to odbočujeme...) Irové se mnohem více než Češi zdraví dotazem "Jak se máš?":

Conas tá tú?	Jak se máš?
[konas tá tú?]

Odpovědět můžete buď další otázkou na totéž, nejlépe trochu pozměněnou...

Cén chaoi a bhfuil tú?	Jak se máš? (doslova "Jakým způsobem se máš?")
[kén chwí a wil tú?]
Cad é mar atá tú?	Jak se máš? (obvyklé v ulsterském dialektu)
[kaďé mar atá tú?]

...nebo konstatováním, že se máte dobře:

Tá mé go maith.	Mám se dobře.
[tá mé go ma]

Můžete být i kreativní a místo go maith (dobře) si dosadit jiné slovíčko:

...go breá	...pěkně
[go brá]
...go measartha	...jakž takž
[go masaraha]
...go dona	...špatně
[go dona]

Další oblíbený způsob pozdravu je stručně okomentovat počasí. Způsobů je samozřejmě mnoho, zde je pár ukázek:

Tá an lá go breá!	Dnes je ale pěkně! (doslova "Ten den je pěkný!")
[tá an ló go brá]
Tá, buíochas le Dia.	Ano je, díky Bohu.
[tá, bwíochas le dýa]
Tá oíche fhliuch ann!	Máme mokrý večer!
[tá íhe ljuch aun]

Nashledanou

Na rozdíl od vítacích frází jsou ty "loučecí" mnohem jednodušší.

Slán!	Nashledanou!
[slón!]

Univerzální slán lze rozvést:

Slán go fóill!	Prozatím nashledanou!
[slón go fójl!]
Slán abhaile!	Nashledanou a šťastnou cestu!
[slón awalje!]

Oblíbená je také tato fráze:

Feicfidh mé tú.	Uvidíme se. (doslova "Uvidím tě.")
[fekhig mé tú]
Chifidh mé tú.	Uvidíme se. (totéž ve verzi z ulsterského dialektu)
[čifi ma tú]

Chcete-li překvapit něčím honosnějším, zkuste:

Go n-éirí an bóthar leat!	"Nechť cesta vystoupí a setká se s tebou." (staré přání úspěchu, i když to tak nevypadá)
[go najrí an bóhr lat]

Chtěl bych...

Fráze, které se budou hodit v baru, nebo až budete hladoví uprostřed Gaeltachtu prosit alespoň o skývu chleba.

Ba mhaith liom...	Chtěl(a) bych...
[ba waj lom]
...bia	...jídlo
[bíja]
...deoch	...pití
[ďžoch]
...pionta Guinness	...pintu Guinnesse
[pinta gynes]
...gloine uisce beatha	...sklenici whiskey
[gliňje iške baha]
Arís!	Ještě jednou!
[aríš]
Go tapaidh!	Rychle!
[go tapig]

Pochopitelně, že každá žádost musí být patřičně zakončena:

Le do thoil.	Prosím. (doslova "s vaší vůlí", když prosíte jednoho člověka)
[le do hol]
Le bhúr dtoil.	Prosím. (doslova "s vaší vůlí", když prosíte skupinu lidí)
[le vúr dol]
Más é do thol é.	Prosím. (doslova "je-li to vaší vůlí", jednomu člověku)
[mášé do holé]
Más é bhúr dtol é.	Prosím. (doslova "je-li to vaší vůlí", skupině lidí)
[mášé vúr dolé]

Hledám...

Varování: umět položit otázku nezaručuje, že budete rozumět odpovědi!

Cá bhfuil...	Kde je...
[ká wil]
...an leithreas?	...záchod?
[an lehras]
...bialann?	...restaurace?
[bíjalan]
...ostán?	...hotel?
[ostón]
...oifig an phoist?	...pošta?
[efig an fošt]
...oifig fáilte?	...kancelář s informacemi pro turisty?
[efig fólče]
...an tslí amach?	...cesta ven?
[an člí amach]
...m'fhear céile?	...můj manžel?
[már kéjle]

Děkuji, není zač

Go raibh maith agat.	Děkuji. (adresováno jednomu člověku)
[go rev majhagot]
Go raibh maith agaibh.	Děkuji. (adresováno skupině lidí)
[go rev majhagwiv]
Tá fáilte romhat.	Není zač. (doslova "jste vítán")
[tá fálče rout]
Ná habair é.	Není zač. (doslova "nezmiňujte to")
[nó hobr éj]

Přání, gratulace, atd.

Comhghairdeas!	Blahopřeju/jeme!
[kogórdas]
Maith thú!	To se ti povedlo!
[maj hú]
Ádh mór!	Hodně štěstí!
[á mór]
Breithlá sona!	Všechno nejlepší k narozeninám!
[brehló sóna]
Nollaig shona!	Veselé Vánoce!
[noleg hóna]
Bain sult as.	Užij si to.
[bwin sult as]

Češi, čeština, Česká republika...

Seiceach	Čech (osoba české národnosti)
[šekoch]
Is Seiceach mé.	Jsem Čech.
[is šekoch mé]
Poblacht na Seice	Česká republika
[poblacht na šeke]
Poblacht Sheiceach	Česká republika (další verze, podle některých odborníků gramaticky správnější)
[poblacht hjekach]
Tá mé as Poblacht na Seice.	Jsem z České republiky.
[tá mé as poblacht na šeke]
an tSeicslóvaic	Československo
[an čekslóvak]
Ní hea, bhris an tSeicslóvaic i 1993.	Ne, Československo se rozpadlo v roce 1993.
[nýha, vriš an č. i nwí ďžég nócha a trí]
Prág	Praha
[prág]
Níl mé as Prág.	Nejsu z Prahy.
[nýl mé as prág]
Seicis	čeština (jazyk)
[šekiš]
Tá Seicis agam.	Mluvím česky.
[tá šekiš egom]
An bhfuil Seicis agat?	Mluvíte česky?
[an wil šekiš egot?]
A Dhia! Tá Seicis agat!?	U jóviše, vy mluvíte česky!?
[a jíja, tá šekiš egot!?]

Irové, irština, Irsko

Éireannach	Ir (osoba irské národnosti)
[érenoch]
An Éireannach tú?	Jste Ir?
[an érenoch tú?]
Éire	Irsko
[ére]
in Éirinn	v Irsku
[in érin]
Poblacht na hÉireann	Irská republika
[poblacht na héren]
Gaeilge	irština (jazyk)
[gajlge]
An bhfuil Gaeilge agat?	Mluvíte irsky?
[an wil gajlge egot?]
Níl Gaeilge agam.	Nemluvím Irsky.
[nýl gajlge egom]
Tá beagán Gaeilge agam.	Mluvím trochu irsky.
[tá bjogón gajlge egom]
Níl ach cúpla focail agam.	Znám jen pár slov.
[nýl ach kúpla fokl egom]

Místa v Irsku

Baile Átha Cliath	Dublin (doslova "město u tažného brodu". Mimochodem, "Dublin" pochází od irského Dubh-Linn, "černá louže")
[balje áha klýa]
Dún Laoghaire	(přístav v Dublinu, nemá anglické jméno)
[dún líre]
Life	Liffey (řeka v Dublinu)
[life]
Béal Féirste	Belfast
[bél féršte]
Doire	(London-) Derry
[dyre]
Dún na nGall	Donegal (město a hrabství, doslova "galská pevnost")
[dún na ngaul]
Leitir Ceanainn	Letterkenny (město v hrabství Donegal)
[letir kjanyn]
Sligeach	Sligo (město)
[šligach]
Connamara	Connemara (oblast proslulá přírodní krásou)
[konamara]
Maigh Eo	Mayo (hrabství)
[majou]
Gaillimh	Galway (město a hrabství)
[gajliv]
An tSionainn	Shannon (řeka a město)
[an čonyň]
Oileáinn Árann	Aranské ostrovy
[ilóň áran]
Baile Átha Luain	Athlone (město přibližně v geografickém středu Irska)
[balje áha lúiň]
Trá Lí	Tralee (město)
[trá lí]
An Daingean	Dingle (poloostrov na jihozápadě)
[an dingjan]
Ciarraí	Kerry (hrabství)
[kjarí]
Cill Airne	Killarney (město)
[kil arňe]
Luimneach	Limerick (město a hrabství)
[lymenoch]
Corcaigh	Cork (město a hrabství)
[korkig]
Port Láirge	Waterford (město a hrabství)
[pórt lárgje]
Ros Láir	Rosslare (přístav)
[ros lár]
Cill Chainnigh	Kilkenny (hrabství a město)
[kil chinig]

Dny v týdnu

Dé Luain	pondělí
[dé lúyň]
Dé Máirt	úterý
[dé mórt]
Dé Céadaoin	středa
[dé kéjdýn]
Déardaoin	čtvrtek
[dérdýn]
Dé hAoine	pátek
[dé hýňje]
Dé Sathairn	sobota
[dé saharan]
Dé Domhnaigh	neděle
[dé dounig]

Čísla a hodiny

a náid	0
[a nójď]
a haon	1
[a hín]
a dá	2
[a dó]
a trí	3
[a trí]
a ceathair	4
[a kjahr]
a cúig	5
[a kúyg]
a sé	6
[a šéj]
a seacht	7
[a šacht]
a hocht	8
[a hocht]
a naoi	9
[a ný]
a deich	10
[a ďžej]
a haon déag	11
[a hín ďžég]
a dó dhéag	12
[a dó jég]

Chcete-li říct kolik je hodin, vynechte počáteční a a dosaďte za libovolnou z těchto číslovek frázi a chlog[a chlog]:

Tá sé seacht a chlog.	Je sedm hodin.
[tá šé šacht a chlog]

Buďte ale na pozoru, protože uvedené číslovky lze použít pouze na určování času a na odříkávání číslovek. Počty lidí a věcí se vyjadřují pomocí jiných slov.

převzato z http://mbm.8m.com/irish/slovnicek.htm